Tmavá rakev jest tvé lůžko,
Pod hrudami obyt tvůj,
Ach! co v bouři tak jest úzko,
Smrt kde stán rozbije svůj;
Ní se boří hrdé hrady,
Ní se řití králův byt,
Kosou máchá v lidské řady,
K lovu strojí černou síť.
Tlouklo tvé, netluče více
Srdce šípem raněné;
Oko zhaslo, zbledly líce,
Rty umlkly ruměné;
Uvadla co letní řása
Čilost tvá i slávy blesk.
Klam zde, marnost, tam jen spása,
Tam jen pravá radost jest.
Svůj jsi láskou k Bohu žhoucí
Úřad věrně zpravoval,
U pochodně pak hasnoucí
Úkol pouti dokonal;
Nesa břímě dne i vedra,
Stezkou chodils trnovou,
Strast netíží víc tvá bedra,
Nemáš zápas s nehodou.
Slzy mládež školní line,
Ve smutek se obláčí,
Srdce její lásky plné
Žalostí! ach krvácí.
Pěstils ji co otec milý,
Ona vroucně ctila tě,
Proto z útroby proud živý
Slzí vděčných prýští se.
Truchlovrbí bude krýti
Náhrobek tvůj zelený,
Něžná mládež na něm víti
Tobě věnec růžený;
Oběť čistou s modlitbami,
Oběť knězem svěcenou
Vzhůru Otci nad hvězdami
Přinese za duši tvou.
Choť i dítky poruč Pánu,
O syrotkyť pečuje,
Blaze, v Boží kdo ochranu
Sebe i svých svěřuje!
Tam kde ctnost odměnu bere,
Se nesouží srdce víc,
Mrak neděsí noci šeré,
Tvoji tvých zas uzří líc.
V stínu mlhovité roušky,
V hrobovém zde ouvalí
Dřímej, den než přijde zkoušky,
Smrt než závoj odhalí.
Andělské ze spaní tebe
Probudí zas trouby zvuk,
Cherubů v poklidné nebe
Provodí tě svatý pluk.