Vířila hudba, jásot, ples,
hoj bouří bujná v těle krev;
každičký smutek ve hrob kles:
„Nuž pusť se hochu v kolo děv!“
Divokou píseň zahráli,
hoch s holkou letí do kola;
již po třetí... kéž přestali!...
„„Má drahá... ještě do pola!““
Dotancovali půlkolo –
„„Co je ti?““ – Nic, toť mdloba jen –
Nedomluvila – v náručí
ji nesli mrtvou z krčmy ven.