Když lásky Tvé mě blažil vděk,
nedíval jsem se v nebe,
Tys sluncem byla, hvězdami,
a ráj na blízku Tebe.
Však teď, když minul lásky čas,
a dnové zašli sladcí,
teď oči mé se zase tam
v modravý blankyt vrací.
Když za tichého večera
zřím hvězdu zlatou planout,
tu zdá se mi, že s očí Tvých
má jedna slza skanout.