Kůň můj co blesk zas noce tmou uhání!
Stůj, dobré zvíře!... V lese kaple stojí,
zde pod křížem své rány srdce zhojí,
k modlitbám svatým smutně zvon sezvání.
Aj, kdo to klečí v tichém zadumání
na modlitbách?... Myšlenky v lbi se rojí.
Toť Ona jest!... Paprsky v zlaté zbroji
Jí ze rtů ssají rajské pousmání.
Na kůň! Na kůň! je noc to, či snad bdění?...
Uháněj dále!... Pryč, ó pryč mě odnes.
Mám v srdci bol, jenž není k vyslovení.
Má hlava šílí... dál, jen dále směle!
Nechápu pří sám bůh, že živ jsem podnes,
a nevím sám, dosud-li srdce v těle!