Hoj stvůry pekla do kola,
a v tance rychlém chvatu
zatočte kolo do pola,
já štědře vám dám platu.
Já písničku vám zahudu,
že hrůzou ztrne kosť i hnát,
jen směle v kolo bez studu,
já sám vám píseň budu hrát.
A skok a křik a ve vzduchu
se ochechule točí,
a věčný rej a věčný chvat,
pokud smrt nezakročí.
To hrozné lebek drnkání
úlevu srdci nese,
a bílých hnátů lámání
veškeré boly střese.
Nuž v kolo, v kolo přátelé,
a v tanci taktuplném
hodujme v půlnoc vesele,
až sami v sobě ztrnem.
Nedbejte na život a smrť,
což pak ten život platí!
Ve hrozných bolech klesnem v hrob
a pak nás vezmou kati.
Zde srdce moje za cenu,
utvořte kolo třetí!
Jáť bolesti své zaženu,
když se mnou stvůry letí.
A hodně rychle do kola
až v sféry nadpozemské,
smrť mužským plecím odolá,
odhoďte mravy ženské.
A až ve víru strašlivém
své hnáty roztřesete,
hodím své srdce na dračku,
vy je pak roztrhněte.
Pekelné vaše orgie
balšám do duše lejou,
a hříšné duše bájné sny
se v noce temno krejou.
Nuž tedy pozor přátelé,
zde srdce moje mějte!
Hahá, jak to jde vesele.
Tak! – Teď ho roztrhejte!...
Ó jak ta rudá srdce krev,
na hnátech vašich svítí;
ó díky bratři, přátelé,
teď bez srdce chci žíti.