Neplač a nelkej národe,
žes chud, že v bídě jsi se zrodil,
jsem pyšný na tu bídu Tvou,
jsem rád, žes v krvi své se zbrodil.
Tys pokřtěn k činům velikým,
již vstáváš rány zaceliv,
jen prapor vem a vzhůru s ním,
a pevně v před – tys dosud živ.
Ó neproklínej bídu svou,
buď hrd, že tak Tě ošatili,
slzami svými smej tu krev,
kterou Tě v boji posvětili.
A zatni pěsť a k nebesům
pozvedni ty své oči kalné,
a bůh rozkáže andělům,
by půjčili ti blesky palné.