Zahučely, zastenaly
srdce tóny nadpozemské;
zaželaly, zaplakaly
jako z krajiny nebeské.
Zahučely, zahřímaly,
jako bouře hrůzyplná;
žasly, ztichly, zumlkaly,
jako mořských perlí vlna.
A v té bouři, a v tom ráji
duši mé tak volně, milo;
ó že věčně nenapájí,
aby srdce věčně žilo.