Vy hrdé ňader pocity,
na novo probuzené,
ó vlejte se co písně zvuk
do duše utížené.
Rozlejte se, co písně zvuk
Kouzelně po vší zemi,
ať žalmy, hrozby nešťastných
na bledých ústech zněmí.
Ne proto však, že písně ty
se z mého prsu roní:
Sám bůh mé líře požehnal,
jáť zpíváním písně o ní.