K nebesům leť, ty písni má,
zajásej v modré dáli,
oděj se smavým třpytem hvězd,
ve slunce zlatu počni kvést
květem, jenž luhy halí.
Vzlétni jak trylek skřivánčí,
zazvoň nad českým krajem,
zapadni v sad i háj i les,
zazni tam z retů děvy kdes,
bloudící lásky rájem.
Zaleť i v mraky černavé,
blesků kde hrozí šlehy,
ať umíš také v bouři znít,
v nadšení svaté rozechvít
snivé i struny něhy. –
Ze srdce hloubi nejvíce
lásky ti vkládám v rety,
rozsej ji v širou českou zem,
vdechni ji všem, o slyšíš? všem,
láskou jen žijí světy!