STESK.

Sletěli se na strom holý ptáci, smutně šveholí... Ó, té zimy tucha ledná do duše až zabolí.

Co si asi povídají? Kolem pusto, v mracích sníh... Slétnou jistě hvězdky bílé, září – a přec smrt je v nich! –

Schoulili se, zmlkli – zdřímli... Na třešni jsou, jak se rdí! – – Zadul vichr. – Zima bílá léta sen jim závidí.