Proč jen ta láska, Bože můj,
proč jen v ta srdce padá,
jimž není žitím souzena,
v něž se jen žalem vkrádá!
Proč jen v ta srdce zabloudí
zářivou hvězdou nebe,
když ji hned jitro života
mrazivou rukou střebe!
Proč jen ta láska, Bože můj,
napadla v srdce moje?
Proč v ně jen slzou palčivou
vepsáno jméno – Tvoje!