Rci, lese vábný, co jest kouzlo tvoje?
Zda hrdé kmeny k obloze se pnoucí,
zda korun šumných vonný baldachýn,
či kypré mechy v jeho stínu mroucí?
Zda temná zeleň borovice štíhlé,
či bříz a habrů listy hebké, svěží,
zda květů pestrý, bujný je to kryt,
či broučků roj, co mechem v úkryt běží?
Či ptáče plaché, na větvích co jásá,
a hnízda útulná si v stromech staví,
a perly písní seje v loubí taj?
Či pavích oček let a pospěch hravý?
Ó všecko, rci, i kámen mechem krytý,
i slunce paprsk, zlatá stínů pýcha,
i ptačí zpěv a vlnek zurčení –
to vše je mé, tím moje kouzlo dýchá.