Jsou vánoce, ta doba krásná,
jí všecko hledí s touhou vstříc.
Kéž nese štěstí, pokoj svatý,
a zjasní každou, každou líc!
Dnes máme v srdci plno blaha,
a přání vroucích pučí v něm,
jak z jara poupat vonných v keři; –
jsouť naším krásným, dětským snem.
Vám, paní vzácná, přejem’ z duše:
„Kéž nehasnoucí štěstí jas
Vám rozžehne ta krásná doba,
ten vánoční, ten svatý čas!
Na přelaskavé líci Vaší
kéž úsměv blaha povždy dlí,
a v oku Vašem klidu záře
nechť vždy, ó vždy se zrcadlí!“
Toť vroucí přání vděčných dětí,
jež s úctou, láskou hledí k Vám.
Ó paní vzácná, zachovejte
svou něžnou péči všechněm nám!