Skip to content
1867–1902

COŽ TA LÁSKA VĚC JE DIVNÁ! (II.)

Herma Pilbauerová

Řekli mi: „Láska nebe sen, štěstím se k Tobě skloní...“ Však – nebe zná i bouři snít, a slzy – také roní.

Ta moje láska! – Slunce třpyt; hromová za ním rána – celičká žití pohádka v slzách je vyzpívána.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.