Horo svatá lidu svého,
Horo otce chorvatského,
Čni velebně k blankytu!
Na tebe Čech s chloubou zírá,
Rámě k tobě rozestírá
V blahém slávy pocitu.
Na temeně tvém prodlíval,
Na svůj český ráj se díval,
Zakarpatský otec náš!
Na tvém poutci ruce skládal,
O zdar vlasti bohy žádal;
Tu památku věčně máš.
Nedbej, že se výš nad pláně
Krkonošské vznáší báně,
Šumavy též bílá tvář;
Chtějí s výše podnebeské
Vidět oltář země české,
Odkud vyšla Slávů zář.
Nuže na vše věky záři,
Ty slovanský náš oltáři,
Hlásej slávu Slovanů,
Volej k sobě české plémě,
Ať ctí – Čecha – otce země
Od Vesny po Moravu.