Slunko již zachází,
Večer perly hází
Na milostné květiny;
Zvonec kol zaznívá,
K spánku vše vyzývá,
Hory, nivy, dědiny.
Spěte, drahé dítky,
Lásky něžné kvítky,
Na nebi je hvězdiček;
Co se jich tam střídá,
Tolik vás tam hlídá
Andílkových očiček.
Spěte, švarní junci,
Až k rannímu slunci,
Pak své dílo počněte;
Vy jste vlasti chlouba;
Chraň vás Bůh, ať zhouba
Síly vaše nezhněte.
Spěte, statní muži,
Jak na lůžku z růží,
Vy vždy máte parný den;
Vy jste vlasti sloupy;
Před vámi ustoupí
Vlasti strast, jak znikne jen.
A vy, kmeti bílí,
Spěte v noční chvíli,
Dílo vaše skončeno;
Snad vám bude dáno
V noci jiné ráno,
Jaké je dobrým souzeno.