Bratří, již svítá!
Temnota minula, dennice tvář
Sděluje dědině spanilou zář,
Východ se ve zlatě kmítá,
Slunce vás vítá.
Slunce nás vítá;
Na věky, bratři, je rozptýlen mrak,
Po dvě co století ztemňoval zrak,
Dále a dále se zmítá,
Radost vykvítá.
Radost vykvítá;
S poblesky slunce milého se nám
Schyluje na zemi ráj blaha sám,
Vesna kytinky sečítá,
Věnce nám splítá.
Věnce nám splítá,
Abychom vespolek počali ples,
Až bude hlaholit lučina, les,
Anto zvěst po kraji lítá:
Vlasti že svítá!