Skip to content
1812–1869

SNY MATČINY.

Václav Jaromír Picek

Aj ty krásná, sladká máti S liliovou tváří, O čem sníváš, nač přemýšlíš, Kam tvé oko září?

Po kom v různém pousmání Rozstíráš své rámě, A k modlitbě zbožně spínáš, Jak bys byla v chrámě?

Oč, že oko tvé pohlíží Do tajemných rájů, Kde vidíš si hrát andílka S kvítím čarných májů?

V duchu dítko přivoláváš, K srdci tisknout žádáš, Za poklad, co ukryt v lůně, Tvorci díky skládáš.

S díky se i prosba vznáší Za milánka tvého, By mu otec otců seslal Anděla strážného.

A což oko až milánka Místo snů uvítá? Kdož to moře citů pojme, Kdo ty slasti sčítá?

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
SNY MATČINY. · Václav Jaromír Picek · Poetry Cove