Ondy sobě hořce stýskal
Milenec na milku,
Že malá jak konvalinka –
Zamyslilť se chvílku.
Pod srdce mu prý jen dívka
Dosahá hlavinkou,
Ach a hůře prý to ještě
Vypadá s hubinkou.
Chce-li ústa ty měkounké
Jak se sluší zlíbat,
Musí prý se každou chvíli
Hluboko k ní shýbat.
Rada snadná: ať děvinka
Na prstíčky stoupne,
A hubinka jak oříšek
Z jádra se vyloupne.
Tímto lékem často braným
Malost dívky zajde:
A hubinka – jen to kmitne! –
Družku sladkou najde.