Ondy jsem se Mínky tázal,
Kdy mi as hubinku dá?
Ona šeptla: až na růži
První poupě uhlédá.
A já čekal, dlouho čekal,
Až přec poupě kynulo,
Ale ach, zas vůčihledě
Hynulo a hynulo.
Já sic prosím o hubinku,
Mínka ale pravila:
„Když mi vzkřísíš to poupátko,
Dám ti, co jsem slíbila.“
Já se ale mýlit nedal,
Přec jsem jednu okusil;
Mínka cosi říci chtěla,
Já to druhou udusil.