Bývaly to krásné časy,
Pokud dítko matky hlasy
Od her v lůno volaly;
Oko, duše slzy jiné,
Než že míč neb ptáček mine,
V sladkém věku neznaly.
Časové prchají jako ten blesk,
Sotva se nadějem, již je tu třesk;
Tak mine, tak plyne stále
Života rychlota dále;
Dětství ta číše
Ať jde do výše!
Bývaly to krásné časy,
Když jinošské mysli jasy
V blaha ráje zářily;
Když kol hlav se čarní snové
Co kol růží motýlkové
V slasti lásky točily.
Časové prchají jako ten blesk,
Sotva se nadějem, již je tu třesk;
Tak mine, tak plyne stále
Života rychlota dále;
Junství ta číše
Ať jde do výše!
Bývaly to krásné časy,
Když co zralé, zlaté klasy
Síly mužné kynuly,
Když duch bystrý jako sokol
Na děj světa hleděl v okol,
Skutku věnce kynuly.
Časové prchají jako ten blesk,
Sotva se nadějem, již je tu třesk;
Tak mine, tak plyne stále
Života rychlota dále;
Mužství ta číše
Ať jde do výše!
Bývaly to krásné časy,
Když se ještě naše vlasy
Stříbrem věku nekryly;
Než i teď se srdce směje,
Žeň kdo spatří, dřív co seje;
Hle, my darmo nežili.
Časové prchají jako ten blesk,
Sotva se nadějem, již je tu třesk;
Tak mine, tak plyne stále
Života rychlota dále;
Kmetství ta číše
Ať jde do výše!