Dejte víno, dejte,
Do poharů lejte
Červené i bílé;
Rozkoše tu chvíle;
Ať se perlí nám radost,
Jak ve sklénce sladký host.
Sláva vínu, sláva!
Ta nebeská šťáva
Sílu vlívá v oudy,
Duch vysílá proudy,
Kde se Víly vznášejí
A po vlnkách kráčejí.
Jsou to proudy jisté,
Jemné, sladké, čisté,
V těch se nebe zírá,
Buď nám bratří víra;
Komu z nás žel v srdci stál,
Na sta mil jde dál, jde dál.
Však radost se hlásí,
Dceř nebeské krásy
Věncem z růží vítá,
Duše drahé sčítá,
Každé srdce blíž volá,
K nám-li láskou plápolá.
Vzhůru, číši vzhůru,
Provolejme v kůru:
Ať jsou všickni zdrávi!
Tomu vavřín slávy,
Kdo z nás mívá napořád
Bratra, ctnost a domov rád.