Z českých hor zaznívá zpěv
Tak lahodně v oudolí,
Že tak divumilý zjev
Z říše duchů hlaholí.
Jsou to louky, jsou to háje,
Kde se ctíval Svantovít,
A to nebe a ty ráje
Nemám nikdy, nikdy zřít!
O tak ještě jednou k vám,
České hory, zalétám,
Obraz váš do srdce zvu,
A pak dále – dále jdu.
A mé oko hořem hasne,
Že mám hledat jinou vlast,
Neb kdy plyne Labe krásné,
Tam jen věčná kyne slast.