Oči modré, oči krásné,
Vy jste pro mne plakaly?
Jak vám splatím perly drahé,
Jež jste pro mne vydaly?
Osud káže, by mé srdce
Vždy žebrákem zůstalo;
Nač dar jemu nabízíte,
By tím více plakalo?
A však vy mne, oči krásné,
Jistě rmoutit nechcete,
Vždyť z vás obou anděl hledí,
Když se ke mně vznesete.
Nuže oči, krásné oči,
Něco pro vás přece mám:
Že vám v jednom okamžení
Tisíckrát svou duši dám.