Viděli jste, dobří lidé,
Mou panenku milenou?
Snad vám trávku pošlapala,
Trávku v dolci zelenou?
My panenku tvou neznáme,
Jednu jsme však viděli,
O té tobě zprávu dáme,
Podobá se anděli.
Jako jedle její tílko,
Jako lníček její vlas,
Jako chrpa její oko,
Jako slavík – její hlas.
Trávky se jen dotýkala,
Její krok byl srnčí krok;
Teď již bude za horami,
Tam – hle, tam šla přes potok.
To jest ona! dobří lidé,
Děkuji vám za ten ples,
A ty vranný můj koníku
Za ní jí mou lásku nes.
Rychle, rychle, můj vraníku,
Rychle, rychle postupuj,
Spěchem orla, spěchem blesku
Uletuj, ach uletuj!