Písně, dcery ducha mého,
Plody srdce slovanského,
Vás posílám do světa;
Jděte, milé, tiché dítky,
Sbírejte si citů kvítky,
Jimiž vlast je poseta.
Jděte k hájům, jděte k sadům,
Jděte k chyškám, jděte k hradům,
Zapějte tam v pokoře;
Kde se vám však pyšni zdají,
A před vámi zavírají,
Zapějte jim na dvoře.
Zaklepejte u všech dveří,
Někdo vám přec ucha svěří,
Vždyť jste v České otčině!
Poslechne vás kmet i dítě,
Jinoch, v ňadrách lásku cítě,
Dívka v sladké hodině.
Bude-li se k vám kdo znáti,
A se českým hlasem ptáti,
Kdo vás poslal po vlastech,
Řekněte, že ten, co perly,
Zlaté doly, králů berly
Nechce za cit: že je Čech.