Můj milý mi na letnice
Vsadil krásné máje,
Jedli vybral nejoutlejší
Z celinkého háje.
Měsíc jako rybí oko
Do komůrky svítil, –
Tu ho vidím u okénka,
Vím, co pro mne cítil.
Na okénko klepe, volá:
„Dej mi jen hubinku;“
Já se ale jako myška
Skryla pod peřinku.
Pravé oko nad peřinkou
Dřímati se zdálo,
Levé oko pod peřinkou
Na něho se smálo.
On zas volá: tak nežízní
Jelen po rosince,
Ani včelka roztoužená
Po své medulince.
V mé komůrce ale ticho
Jako v hrobě bylo,
Jen klepání srdce mého
To mne vyzradilo.
Dlouho klepal, dlouho volal,
Pak žebráček zmizel,
Mne však jeho hlas milostný
K okénku pobízel.
Okénečko pootevru,
Myslím, že je v dáli,
On mne ale tak zulíbal,
Až mne šíje pálí.