Včely mají jednu matku,
Té poskytnou svého statku,
Tu, co dítky milují,
Té svůj život věnují;
Takto bychom vděčni byli,
Jesti, bratři, touha má.
Každá včela rozkoš mívá,
Vesna tvory když budívá,
Kvítím nivy poseje,
Sladkosti doň naleje;
V takém jaře bychom žili,
Jesti, bratři, touha má.
S ochotností včely vlídnou
Shánějí med, kde ho zhlídnou,
Jedna dá sic malou část,
Mnoho včel však velký plást;
Bychom tak se přičinili,
Jesti, bratři, touha má.