AŽ MNE NEBUDE.

Až mne, osude, Více nebude, Zda si na mém hrobě Jedny oči sobě

Slzou roněnou Na mne zpomenou. Až mne, osude, Tady nebude,

Zda se mojí písní V sladké někdy tísni Srdce jediné K vlasti přivine?

Až mne, osude, Tady nebude, Zda Čech rody slavné, Otců mravy dávné

Počnou milovat, V nich si libovat? Až mne, osude, Tady nebude,

Zda přec bude skvítat, Blahé doby vítat Vlast má milená, Slzou živená?

Až mne, osude, Tady nebude, Zdaž se na vlast dívat, S vlasti syny zpívat

Bude za věno Duši souzeno? Doufám, osude, Až mne nebude,

Že se přání vroucí V otčině budoucí V růžném záření V skutek promění.