Skip to content
1803–1871

U přítele vlastenského.

Martin Alexander Přibil

Jez Miloušku! pí, Dlouho, dlouho ží; Až tvá dobrá hlava zbělí, Zoubky vypadají celí,

Pak blaze umři. Žertuj, hovoř, pěj, V rozmaru se měj! Ať ti bodrost z očí hledí,

Moudrost ať ti na rtech sedí; Své milence přej. Mysli vždy a spiš, Cokoli jen víš,

Neb co z tvého péra teče, Plodí světlo – žádné křeče, Ani z hory myš. Lež hebounce vždy,

A líbezně spí; Oučinlivý tvoje kosti Zasluhují klidu dosti; O nebi si sni!

Jez, miloušku! pí, Dlouho, dlouho ží; Až tvá dobrá hlava zbělí; Zoubky vypadají celí,

Pak – blaze umři!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
U přítele vlastenského. · Martin Alexander Přibil · Poetry Cove