Již jsi došla cíle, povolání!
U oltáře vínek děvinky
Změnila si v prsten chotinky,
S mužem statným, hodným milování.
O tak přijmi sladkých citů přání,
Ano z utrob srdce vychází:
Libé štěstí ať tě provází
Na všech cestách tvého putování!
Vždycky, vždycky nechť ti vánek vlažný
Tvé příjemné chladí tvářnosti;
Ať se leká mocné jasnosti
Cnoty tvojí svůdník, prostopašný!
Všady ať tvůj anjel nebes strážný
Tebe chrání se svou milostí;
Nechť tě vede k čisté radosti
Milenost a osud svatoblažný.
Miluj Boha! onť své požehnání
Vždy otcovsky bude na tě klásti;
Buď okrasou naší drahé vlasti,
Dlouhý život ží zde beze lkání!
Milůj chotě! tak ti dnové tiší
V sladkém toku vždycky budou plouti;
Láskuj, co tvým plodem bude slouti,
A vám žehnat bude Otec vyšší.