Aj kukánko, neodlítej!
Na větvince mírně seď;
Mne ctitele sobě vítej,
Dej dotazu odpověd.
Nelekej se, nemám luku,
Hezky plesej: Kuku, kuku.
Pověz, zdaliž dlouhé žití
Popřeje mi tvorů Pán;
Budeli mně vonné kvítí,
Čili trn jen v cestu dán?
Budu píti kalich muků,
Či rozkoše? pověz: Kuku.
Blaha tedy já mám zažít?
Lichotníků straň se roj!
Budeli pak mne též blažit
Přítele vždy svatý spoj?
Podáli vždy věrnou ruku
Druhu svému? pověz: Kuku.
Ještě něco tobě svěřím:
Totiž milost k dívce mé;
Že mne ráda má, to věřím;
Zřím to, když mne obejme.
Sejdemli se, rci, k oltáři? –
Proč teď mlčíš, starý lháři? –