V tom stavu chystal se, opustiť Prahu
A zotaviť se opět na venku...
Tak Jaroslav mu radil k jeho blahu,
Když viděl, že mu každou myšlénku
Zanímá učenosť a všecku snahu.
Den před odchodem – as pět hodin bylo –
Našeho reka spaní překvapilo,
Jak někdy veletučném po obědě,
Když obětoval kuchyňské i vědě;
Dřív arci uchvátil se samým čtením
Z knih moudrosti a hrozným žalostněním.