„„Ó jakých bolestí jsem pro Vás zkusil,
Co natruchlil se v stálé žalosti!
Vši citův slasť jsem v bolném srdci zdusil
A tak se podal zádumčivosti,
Že se mi mladý život zplna zhnusil.
Váš obraz sledoval mne vždy a všady,
Že proklínal jsem jeho krásné vnady,
Anť stále srdce mé jen marně týral!
Bylť nešťasten jsem, svět se mi zavíral,
A každá rozkoš v pokynutí mřela,
By z ní jen větší bolesť vypučela.