„Já zavřel kamna, když se rozhořelo,
A ucpal každou dírku v komíně,
Že uhlí žhnoucí do pokoje mělo
Svým výparem teď přístup jedině.
Tu srdce mé se heroismem chvělo!
Já z blízka viděl smrti ve tvář bledou,
A prostředky, jež v její náruč vedou.
Tu živý mráz mi projel všecky kosti
A zaryl se mi srdce hlubokosti;
Však mysl odhodlaná novou sílu
Mi dala v každou tepající žílu.