„Já kritisuji, co mně přijde v ruku,
A nečtu nikdy ani deset stran:
Však způsobím Vám takového hluku,
Jakobych věděl celé věci plán,
A v učenosti své všem nadám kluků.
Jedině chválím pranárodní básně,
Jež v skutku jednoduché jsou a krásné;
S Kytice všecky květy ještě strhnu
A básníka jich s jeho výše svrhnu;
Však za to Rachel nad Alfreda stavím,
Jejž jako mouchu jedním rázem zdávím...“