Snad Vyšínský to věděl; proto taky
Dnes k úmyslu, jejž sobě tajil sám,
Vyhostil z toiletty všecky fraky,
A obrátil se k druhým armarám,
Kde pestrých šatů visívaly braky.
Vzal jiný kabát – neměl sic kroj řecký,
Však lepší přec než frak – tož myslivecký.
Pak boty vysoké a přeložené,
Z hebounké, lesklé kůže urobené;
Klobouček myslivecký a jakýms pérem,
V němž bloudil často temným noci šerem.