Tu přistoupí blíž a pak usmívavě
Se tužným zrakem k němu podívá.
„To Vaše hoře, jež jste líčil právě,
To v srdci mém se mocně ozývá.
Já s Vámi cítím vše ty trýzně dravé,
Juž bez úmyslu jsem Vám způsobila!
Nuž, teď i já Vám, co jsem dlouho kryla,
Svobodně povím! Nezapomněla jsem
Nikoli na Vás, ano toužila jsem
Zas viděť Vás a přesvědčiť se, zda-li
Jste nezapomněl na přítelku v dáli.