„Má matka churavá mne bratru mému
Na cestu onu s tíží svěřila;
Já s bohem dala jihu překrásnému
a celý rok v své vlasti ztrávila.
Však teskno bylo srdci mladistvému
Po drahé matce. V loni v zimě jeli
Jsme opět do Vlach, v jihu zdomácnělí.
Však dlouho radosť naše netrvala:
Máť drahá na věčnosť se odebrala,
My opustivše místa smutných strastí
Jsme odjeli a béřeme k vlasti!“...