„Však vězte: já též dělal poesiji
Ve každém genre-u pilně pracovav,
A satyry s Heinovskou ironijí
A žely na bol lásky veršovav,
Až ukončil jsem slavnou tragedijí.
A že jsem dobyl také na tom poli
Lavřínů dosti, k tomu každý svolí.
Však že teď doba páry, jubilejí,
A hospodářství, jímž se divy dějí,
A že se poesije nevyplácí:
Tu spustil jsem se jí v té situací.