Též za dědičku v pěkném testamentu
Ji za to stará teta určila
Tož mnohých šperků, diamantů, kmentů,
Že nevěděla věru Ludmila,
Co s tím vším dělať. Také komplimentů
By byly dočkaly se sotva látky,
Jež měly stáří vlastní její matky...
Že odjezdu dřív příčina tak smutná.
A přenevšední byla: nevyhnutná
Tu slušnosť kázala as Vyšínskému,
By zůstal doma, ač je teskno jemu.