„„Prosím tě, Delargi...““ „Oh! ano, já vím,
Co se mne, příteli, chceš tázati.
Ty divíš se, že žiju?“ „„Ano, pravím!““
„Nuž, povím vše ti; ovšem hádati
By’s mohl dlouho! Avšak věz, že slavím
Ty dni své, abych tak řek’, z mrtvých vstání!“
„„Nuž povídej!““ „Ba bez okolkování
Ti řeknu vše! Ty víš, že nedávno jsem
Byl velmi nespokojen se svým losem
A že jsem ze zoufalství ukrutného
Chtěl života se sprostiť přenudného.