Tak tady stál a oko zaplavené
Tím přerozkošným dolem plovalo,
Nad nímž se slunce jitrem vzplameněné
Jak genius života teď houpalo,
Své plné světlo mlhou odrážené
V tisícím lesku na sochy kol lilo,
Že najednou jich celé množství žilo,
A bujný vítr počal šuměť lesy,
A ptactva sbory hlaholily plesy:
Vše, co dřív mrtvo, život tu zachvátil,
A Vladimír též k životu se vrátil.