A přišed domů s mysliveckým hladem
Se ohlíd’ po svém letním županu
A posílil se pravým Mokky sladem –
Neb mělť on nepokřtěnou smetanu,
Na niž my darmo v městě váhu kladem’ –
Pak odešed do svého kabinetu,
Své účty vedl skrytý všemu světu;
Zlobil se na mouchy, šel ku obědu
A zkoušel přísně kuchyňskou i vědu;
Promluvil s chotí, usnul na fauteuilu,
Přeslechna hroznou na silnici melu.