A nevýslovnou slasť svou dívka tají
A nikomu ruch srdce nezjeví;
Jen večer písně sladké zvuky lkají,
By jimi dívka došla úlevy.
Té písni druzi naši naslouchají.
„Tož milé dítě!“ k slovům mým si píseň
Jejího srdce utvořila tíseň.
Teď vzhůru, příteli!“ Za malou chvíli
Ve velkou komnatu juž vestoupili;
Černický uveden je bez okolků
A brzo zdomácní v tom milém spolku.