On od té doby řídčej docházívá
V ten ještě dražší nyní, hlučný kruh,
A citův výheň těsných prsou skrývá,
Když blíže dívky blažený dlí druh.
On vyhýbá se, kde mu vnadně zývá
Lichotná příležitosť kouzlem sladkým,
A odpor staví tužbám divovrátkým.
Vyšínský neví o tom velkém boji,
Jejž přítel tají v stálém nepokoji,
On zpit svým štěstím všady vidí štěstí
A nedbá přítelovy o bolesti.