Marina stále všecky svoje vnady
Přesladkým způsobem tak rozvíjí,
Že ví ho poutať přepůvabně všady.
A když snad jedno kouzlo pomijí:
Tu opět jiným kryje jeho vady.
Tak Vladimíra mysl běžnou, hravou
Vždy novou krásou lepě usmívavou
Zabývať ona umí, sladce nítiť,
Že srdce jeho musí vždy víc cítiť,
Než právě cítilo... a jedno přání
Zas druhé budiť v sladké umírání.