Jan Orlovský, jenž pánem toho statku,
Byl, jak juž víme, panem vrchním kdys;
Jej pronásledovala od počátku
Života jeho krutá Nemesis.
Nejprvé ztratil přeučenou matku,
Pak všecky bratry, asi čtyry sestry,
Jenž tvořili té rodiny kruh pestrý.
Pak otec odebral se k svému otci
Doktorem umřev dlouhé po nemoci;
A tak tu Orlovský stál prajedinký,
Na krásné časy v srdci upomínky.