Když na ni pozří tajně, tu mu rázem
Kýs úpal sladký ňadra prochvívá,
Jak kdyby strnul krásným nad obrazem,
Jímž Rafaelův půvab provívá.
Tu jeho oko tužně za úkazem
Milostným dívky krásné rádo spěje
A zapomíná, že to bez naděje...
Ba teď ho překvapí spíš v zamyšlení
Otázka mnohá, že se v udivení
Ptá dvakráte a mluví roztržitě,
V tom sladkobolné pohnutí hned cítě.