On snaží se sic, zdrtiť vší svou silou
To srdce svého hnutí šílené;
Myšlénku tuto, vášní zdivočilou,
Vytisknouť z paměti své zvrácené,
A žravou zášť, tu žití zmiji bdilou,
Udáviť pevné vůle rozvážností
A vyrvať první kořen řevnivosti,
Než usadí se v hloubce všechněch citů,
Ji nechav v sobě tužeb bez úkrytu,
Slabnoucí výpuk, tak se rozpadnouti,
Až sama dojde hrobu v srdce koutí.